SUSE 9.0 - instalace z FTP

1. 12. 2003 | Robert Krátký | Recenze | 10754×

Odlehčený pohled a několik prvních postřehů.

Jak nejlépe strávit volné odpoledne, když venku prší, je zima a shodou okolností byla nedávno uvolněna nová verze populární distribuce? Ano, není nad to zkusit si nainstalovat nové distro.

Samozřejmě, tak úplně dobrovolný počin to nebyl. Rozhodoval jsem se totiž, po které distribuci sáhnout, aby byla pokud možno co nejvíce "klikací". Nejsem sice fanda distribucí založených na RPM, ale na druhou stranu musím přiznat, že moje neblahé zkušenosti se datují někam okolo Red Hatu verze 6.2. V poslední době jsem vnutil různé verze Mandraku několika svým Linuxem nedotčeným kamarádům a s úžasem zjistil, že urpmi výborně funguje. Také apt-rpm ve Fedora Core šlapal skvěle. Tak hrozné to tedy přeci být nemůže... .

(Jak možná víte) SUSE neposkytuje ISO obrazy své distribuce k volnému stažení. Chcete-li si systém nejprve vyzkoušet, máte na výběr mezi volně dostupným LiveCD a instalací z internetu. Plná verze toho samozřejmě nabízí více (krom pohodlí).

Mimochodem, před nedávnem došlo k přejmenování společnosti SuSE na SUSE. Přesto je však na všech obrázcích v rámci distribuce nadále uváděna starší verze názvu SuSE. Asi nebylo dost času...

Distribuci SUSE jsem naposledy viděl jako LiveCD a budou to nejméně 4 roky. Tehdy mě moc nenadchla, ale na verzi 9.0 čtu jen samé nadšené recenze. A protože nejnovější Red Hat (tedy Fedoru) i Mandrake už jsem zkoušel, bylo na řadě SUSE. LiveCD mě nelákalo, takže před případným zakoupením zelené krabice jsem zvolil nabízenou instalace ze sítě.

Instalace

Samotný začátek instalace je triviální. Na jedno CD-RW jsem si vypálil bootovací ISO (cca 20 MB), které po startu nabídne grafické menu. Kromě možnosti použití jako velmi prostého záchranného disku z něj můžete spustit instalaci běžnou a ze sítě. Zadal jsem tedy adresu českého mirroru ftp.suse.com na serveru sunsite.mff.cuni.cz a čekal. Z CD se natáhne instalační jádro a po rozpoznání živého připojení se začne stahovat asi 46 MB velký balík, který předpokládám obsahuje instalační program YaST.

YaST mě hned zkraje docela vyděsil, protože okamžitě po svém spuštění oznámil, že se bude formátovat první primární a první logický oddíl na prvním disku. A protože kvůli stahování seznamu dostupných balíčků chvíli nereagoval, cedil jsem pár vteřin mezi zuby nehezká slova. Naštěstí se ukázalo, že vůbec není tak drzý, aby se na takovou věc nezeptal. Očekával jsem totiž průběh instalace podobný jako u Red Hat a Mandrake, kdy instalátor uživatele hezky vede za ručičku a předkládá jednotlivé kroky popořadě. YaST naproti tomu hned zpočátku navrhne (podle něj) optimální nastavení a uživatel pak může automaticky zvolené výchozí hodnoty upravovat. A nastavit toho lze skutečně dost. Ze všech grafických instalátorů nabízí YaST nejvíce volnosti - i když ji vůbec nemusíte využít.

Zbytek instalace byl standardní. Žádná nepříjemná překvapení. Zarazila mě absence nejnovější verze GNOME, ale asi je to způsobené základní orientací na KDE. Částečně také proto jsem KDE vynechal. Při instalaci standardního desktopu bych pravděpodobně na nic zajímavého nenarazil - předpokládám, že to bude vypilované. Chtěl jsem zjistit, jak to bude vypadat bez KDE. Zvolil jsem tedy předpřipravenou sadu balíků, která slibovala "Základní grafický systém". K tomu jsem přihodil pár drobností (ImageMagick, lynx, links, atp.). Narozdíl od Mandraku a Fedory byl mezi automaticky vybranými balíčky i Midnight Commander. Musím přiznat, že v konzoli jsem bez něj jako slepý.

Po stažení balíků, instalaci, restartu a spuštění základního systému se chvilku marně pokoušely naběhnout X-window. Ani jsem nečekal, že při nepřítomnosti jednoho z velkých desktopů by systém rovnou startoval do grafického režimu, ale což - xdm nainstalováno bylo, takže by teoreticky neměl být problém s grafickým přihlašováním. Jak jsem však řekl, po asi třech pokusech jsem byl vrácen do konzole (příjemný VESA framebuffer). Problém bylo poměrně snadné odhalit: při konfiguraci X instalátor zjistil, že mám grafickou kartu Matrox G550 DualHead. A do konfiguračního souboru tedy zapsal parametry pro připojení dvou monitorů (které nemám). A navíc to provedl špatně... Byl jsem tím trochu rozladěný, protože při nastavování grafické karty a vlastností monitoru při instalaci jsem vše kontroloval a o něčem podobném nebyla ani zmínka. Snadná pomoc - odkomentoval jsem téměř polovinu XF86Config a vše bylo v pořádku.

Ještě poznámka: 3D akcelerace byla ve výchozím nastavení vypnutá. Konfigurační nástroj mě upozornil, že ta celá věc je ještě nestabilní, takže oni si myjí ruce. Tak proto nebyl TuxRacer mezi základními balíčky... .

Po ručním spuštění skriptu startx už X naběhly. A protože jsem nic jiného neupravoval, vybral pro mě dodávaný soubor .xinitrc okenní manažer Fvwm2. Fajn (přesto jsem si všiml drobné chybičky v nastavení fontů - viz titulek okna YaSTu).

Pokračování

Až na malé škytnutí při prvním pokusu o spuštění X jsem byl spokojen. Nainstaloval jsem tedy celé KDE, abych se přesvědčil, že bude všechno pěkně klikací, až (pokud) budu systém instalovat z DVD na počítač své sestry. Když byla instalace KDE téměř hotova, ... vypadl proud. To by tolik nevadilo, protože jsem věřil, že pro YaST by to neměl po restartu být velký zádrhel. A také nebyl. Ale čekalo mě jiné překvapení. Tentokrát se kupodivo xdm úspěšně spustilo a po přihlášení mě vyplivlo do twm. Mám sice rád některé minimalistické okenní manažery, ale twm mezi ně zrovna nepatří... Nevadí. Dokončil jsem v YaST (tentokrát v textové verzi) instalaci KDE a rovnou zrušil automatické spouštění xdm.

Nemohu však říct, že by mě podobné nečekané chování nějak zvlášť obtěžovalo. Kdybych se nesnažil "přijít na něco zajímavého", vůbec by se mi to pravděpodobně nestalo. Navíc nešlo o žádné zásadní problémy. Když už si někdo zvolí jinou než doporučovanou cestu instalace, neměl by pak být zaražený, že je od něj sem tam potřeba trochu práce navíc.

Po spuštění kdm, přihlášení a naběhnutí KDE jsem konečně viděl to, co by měl v ideálním případě vidět každý, kdo instaluje standardní výběr balíků a nedělá nepředpokládané vylomeniny tak jako já.

Hned musím zmínit skvělou rychlost celého KDE desktopu. U Fvwm2 nebo twm je to samozřejmé, ale KDE je pořádný drobeček. Ze srovnání s KDE v Mandrake vychází SUSE jako jasný vítěz. A to ve všech směrech. Nejen při spouštění nativních KDE aplikací. Ten výrazný rozdíl oproti Mandraku mě skutečně překvapil. GNOME ve Fedora Core je při porovnání naprostý šnek.

To ostatní

Zbývalo doinstalovat programy, které v distribuci SUSE nejsou. Tím myslím především software pro přehrávání video souborů a DVD. SUSE sice nabízí xine, ale bez pluginu pro kódovaná DVD... Zkompiloval jsem tedy MPlayer a ze zvědavosti začal hledat, jestli jej někde někdo nenabízí pro SUSE připravený již jako binární balík.

Netrvalo dlouho a měl jsem připravený k použití apt-rpm. Potěšilo mě, že může vesele koexistovat se standardním způsobem instalace balíků v YaSTu. Podrobný návod pro instalaci, nastavení a používání APT v SUSE (včetně zdrojů balíků) najdete zde.

A nakonec

SuSE se mi zalíbilo. Pro sebe bych si krabicovou verzi nekoupil, ale komukoliv jinému bych ji doporučil. Těším se na přečtení plnokrevné recenze českého vydání.

       

Komentáře

[Pavel Dobeš]

Ahoj, nevite jake jsou hlavni rozdily mezi kupovanou a ftp verzi. Je to instalacni podpora a co jeste dalsiho??? Diky za podpovedi PaD

[mivi]

No hlavni rozdil je ten, ze v ftp verzi nenajdete komercni balicky, kterych je v krabici pomerne velke mnozstvi. Celkem me prekvapilo, ze ze screenshotu je videt YaST. Mel jsem za to, ze ten je siren take pod licenci, kterou si SUSE hlida... Ale asi mam spatne informce. Mno ono i kdyz si koupite krabici s plnohodnotnym SUSE, nemate v ni o licencnich podminkach ani slovo (mozna tak maximalne v anglictine - zkuste si prekladat pravni reci z AJ, je to sranda ). Toto bych distributorum celkem vytknul... Nadruhou stranu chapu, ze balicku je velke mnozstvi a kazdy ma licencni podminky jine.

[Martin Kysela]

To je prave ono. Nema smysl psat nejake souhrnne licencni podminky k cele krabici, kdyz kazda druha aplikace je sirena pod jinou licenci.

// Martin Kysela

[mivi]

Nechci byt rypavy, ale pokud se nekdo ohani licencnimi podminkami, mel by jasne vymezit pravidla, ktera musi byt dodrzovana.

[Robert Krátký]

copak suse v tomto smeru nejak selhava?

[mivi]

Rekl bych ze castecne ano. Dam priklad: Zakoupite tuto distribuci a chcete ji nasadit v komercnim prostredi, avsak musite mit jistotu, ze neporusite jakakoliv licencni ujednani. Potom Vam nezbyva, nez projit x tisic balicku a u vetsiny z nich se trapit prekladanim licencnich podminek. V tomto okamziku se pro Vas stava nepouzitelnou, byt se jedna o technicky velmi zdarilou distribuci. Myslim, ze pokud se jedna o placene distro nabizene jako celek, mel by vyrobce poskytnout alespon prehled nejdulezitejsich omezeni. Zda se mi, ze ani v SUSE nemaji prilis jasno, soude dle ruznych diskusi. Na zaver bych rad dodal, ze dale nebudu tuto diskusi zatezovat recmi o licencnich podminkach. Myslim, ze je lepe vyuzit tento prostor pro diskuse o technickych resenich. Chtel jsem, aby (pokud tuto diskusi v SUSE ctou) meli take trosku nahled z opacne strany.

[Robert Krátký]

na strankach suse se pise:

• SuSE Linux můžete nainstalovat na neomezený počet počítačů v rámci jednoho subjektu. Subjektem je míněna jedna škola, pobočka firmy, domácnost, družstvo apod.
• SuSE Linux není možné dále šířit bez písemného svolení společnosti SuSE... atd.

zda se mi to pomerne jasne.

btw, odpovidam, protoze diskuze o licencich mi prijde stejne dulezita jako o ostatnich vecech.

[mivi]

Aha, dky za informaci. Nevedel jsem, ze uz to tam v SUSE dali. Kdyz jsem v lete kupoval 8.2, nic podobneho jsem nenasel ani na jejich webu ani v krabici.

[Martin Kysela]

Ja recenzuju SUSE Linux od verze 8.0 a u vsech toto upozorneni je. // Martin Kysela

[Lukáš Zapletal]

Mno to neni tak docela pravda. SUSE muzu instalovat, kam chci, treba zakaznikum sve firmy, pokud si ale dam pozor a nebudu instalovat aplikace tretich stran.

[Tomáš Bláha]

To bych si právě nebyl tak jistý. Protože YaST není pod GPL, tak šíření SUSE bez YaSTu (a případných dalších komerčních součástí) půjde dost špatně.

[Martin Kysela]

1) instalacni podpora
2) dva velmi zdarile manualy
3) instalacni media
4) nekolik non-free aplikaci

// Martin Kysela

[Martin]

Nedají se ty manuály sehnat někde jinde????

[Pavel Dobeš]

Diky za odpovedi. Jeste se ale zepatam... (snad jiz naposledy) Kdyz si nainstaluji ftp verzi a pak doinstaluji nejake programy z plne verze, yast update tyto doinstalovane balicky ignoruje a nebo se chova jako v plne verzi, kdy hlida updaty pro vsechny balicky od SUSE. Jde mi o to, zda se vyplati ted nainstalovat ftp verzi a nebo pockat na tech X cd. PaD

[Robert Krátký]

nevidim duvod, proc by mel yast jakekoliv baliky ignorovat. sice jsem to nezkousel, ale nedovedu si predstavit, ze by zrovna s timto mel byt problem. nicmene, chces-li kupovat plnou verzi, tak se vyplati pockat ty dva dny nez bude v prodeji, ne?

[mivi]

Me se naopak stava, ze kdyz zvolim rucni konf. aktualizace balicku z webu, tak i balicky ktere nezvolim pro aktualizaci se aktualizuji. Celkem neprijemne, pokud ma nekdo pomalou linku a zacne se mu tahat cele nove jadro...

[deda.jabko]

to bude zavislostma - vetsinou je problem, ze u aplikace je dany do zavislosti o neco malo novejsi balicek nez ten ktery je zrovna na disku (treba glib) - a ten se pak taky upgraduje - v 95% to neni potreba - nevim - jestli to jde v yastu, ale mela by tam byt nekde volba ignorovat zavislosti a pohlidat si je rucne (apt-get nebo swaret to urcite umi .

[Stan.]

Také mě o víkendu napadla stejná věc :) A to nainstalovat si nové SUSE z FTP. Bohužel jako FTP jsem použil ftp.sh.cvut.cz . Což se ukázala jako chybička. Spojení pořád padalo. Tak sem jsem se naštval a ze zahraničního mirroru si to celé stáhnul (tedy kromě SRC balíčků) je toho něco přes více jak 3GB! ve víc než 3000 souborů!! (pro přesné číslo bych se musel podívat) na domácí server a pak už sem to instaloval pěkně po lokální síti :) Nejvíce mě potěšili s YaSTem (správa DNS serveru atd..). Až na malý zádrhel při instalaci. Kdy sem si chtěl nechat vytvořit šifrovaný soubor na novém oddíle, který yast měl první naformátovat. Bohužel to selhalo (ani sem nepátral proč a pak už sem to nezkoušel) :( a vrátilo mě to zase na výběr oddílů pro instalaci. Ale disk při pokusu o naformátování skončil chybou. Chybička byla v tom že si ho namountoval po předchozím formátování, ale už neodmountoval:) Stačilo "unmount" a už to šlo. Jinak jsem velmi spokojen :))

[Ivo Prikryl]

Vcera jsem si nainstaloval SuSE 9.0 z Ftp. Bohuzel pri pokusu instalovat primo z ftp spojeni padalo a zamrzalo, tak jsem to musel napred cele stahnout na disk(cca 3.7), hodit na mistni ftp a pak uz instalace sla jako po masle. Behem 1 hodiny jsem mel system nainstalovany, vytvoreno VPN atd. Celkovy dojem tedy velmi dobry.

[Stanislav Brabec]

GNOME 2.4 není v SuSE 9.0 z celkem jednoduchého důvodu - vyšlo pozdě na kvalitní otestování. Pokud ho ale chcete, je k dispozici na SuSE FTP v adresáři supplementary (nejen pro SuSE Linux 9.0, ale i 8.2).

[Stanislav Brabec]

Doporučuji archiv http://packman.links2linux.de/. Specializují se na balíky pro SuSE Linux.

[David Belohrad]

Zajimalo by me jak je to se sitovou instalaci, pokud pouzivam ADSL. Kdyz jsem rozjizdel ADSL na mandraku s pomoci eciadsl, dalo to docela fusku. Jak je vyreseno u suse ze po nabootovani z cedecka se dostanu znovu na sit? diky DB

[peto]

Mozete nejako lepsie opisat, ako je to s tou rychlostou? Nevie niekto cim to je? Prekladaju to niecim inym ako gcc? Doteraz nepouzivam linux ako svoj primarny OS, lebo mi hrozne vadi to cakanie, nech kliknem kdekolvek na cokolvek, je to proste slimak (KDE,GNOME).

[Jakub Hegenbart]

Uprímně řečeno, pokud někdo dokáže přeložit linuxovou distribuci jinak než GCCčkem, zajímalo by mne, jak. Přepsat všechny Makefiles? Jsou-li generované, přepsat Autoconf/Automake? Kromě toho, proč? GCC rules :)

[peto]

Akoze niecim inym? Staci mat kompatibilny kompiler a potom urobit link z gcc a cc na ten kompiler. Uz len ten kompatibilny kompiler Je zname, ze GCC malo problemy s optimalizaciou c++ kodu (viem ze KDE tim sa na to vyhovaral) ale tusim sa to uz opravilo. No ale mna zaujimala skorej ta rychlost.

[tomasgn]

dnes jsem taky upgradoval. tady je par mych poznatku:
- v kde konsoli je defaultne ne-antialiasovane pismo (konecne zpet);
- nedari se me pro distribucni kernel zkompilovat ovladace pro kartu Nokia D211;
- dockal jsem se nekolika vytuhnuti ci padu KDE a X (mozna je to tim, ze z FTP se stahuji nektere novejsi buildy, nez jsou v updatech). v jednom pripade jsem musel natvrdo resetnou masinu, protoze se neslo prihlasit ani pres sit;
- chyba v nastaveni PS1 (/etc/bash.bashrc) stale pretrvava;
- obcas po prepnuti mezi plochami nelze psat do aktivniho okna, je nutne klepnout mimo nej a pak se do neho vratit;
- v distribuci je kismet, ale orinoco drivery nejsou opatchovane;
- pri prichodu posty do kmailu problikne aktivni okno;
- yast ma opet ponekud zmenene ovladani a vydolovat z nej zobrazeni vsech baliku (nainstalovanych i dostupnych) neni snadne (alespon v textove verzi, kterou pouzivam);
- po zmene instalacniho zdroje chybi popisy u balicku;
- icepref pouziva tak velke okno, ze mu nestaci ani rozliseni 1024x768;
- icewm me nabehlo s nejakym silenym fontem (jako rucne psane pismo), nastesti se to snadno spravilo po nacteni konfigurace do icepref, nasledujicim ulozeni a restartu.

[Zero]

Nevíte náhodou někdo jestli nejdou sehnat ty dva manuály k SuSe??